Mykoplasmové infekce. Základní informace.
Mykoplasmata mohou způsobovat onemocnění lidí, zvířat i rostlin. Původci lidských onemocnění jsou Mycoplasma pneumoniae, M. hominis, M. genitalium a Ureaplasma urealyticum.
Onemocnění vyvolaná Mycoplasma pneumoniae
Výskyt: na celém světě, M. pneumoniae je nejčastější příčinou pneumonií u školních dětí a mladých dospělých do 30 let, onemocnění se vyskytují v epidemiích v několikaletých cyklech zejména v pozdním létě a na podzim, sporadické případy se vyskytují po celý rok
Příznaky: postižení různých částí respiračního traktu – tracheobronchitida nebo faryngitida s kašlem, bolestí v krku, zarudnutím hltanu, může být sekrece z nosu a zvětšené krční uzliny, část onemocnění probíhá jen s mírnými příznaky nebo bez příznaků
Pneumonie se vyskytuje u 3 -30 % nemocných, začíná horečkou s bolestí v krku, bolestí hlavy a suchým dráždivým kašlem, probíhá obvykle mírně bez alterace celkového stavu (walking pneumonia), těžký průběh může mít u chronicky nemocných osob. Typické, ale ne příliš časté, je postižení sluchového ústrojí – zánět bubínku.
Onemocnění může být doprovázeno výsevem exantému.
Komplikací onemocnění může být postižení srdečního svalu, kloubů nebo nervového systému.
Inkubační doba: 6-32 dnů
Původce: bakterie M. pneumoniae
Zdroj: sekrety dýchacích cest nemocného člověka
Přenos: vzdušnou cestou
Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: období nakažlivosti trvá pravděpodobně méně než 20 dní, imunita po prodělání infekce je krátkodobá, onemocnění se mohou opakovat
Očkování, prevence: vakcína ani specifická prevence neexistuje
Nespecifická prevence: vyhýbání se kontaktu se zdrojem infekce, vyhýbání se přelidněným místům, dodržování hygieny rukou a kašle
Onemocnění vyvolaná M. hominis, M. genitalium, Ureaplasma urealyticum
- hominis, M. genitalium, U. urealyticum jsou původci sexuálně přenosných urogenitálních infekcí. U mužů vyvolávají záněty močové trubice, méně často záněty nadvarlat a prostaty, u žen záněty močové trubice a děložního krčku, mohou mít souvislost s potraty a předčasnými porody.
Klinická diagnostika těchto infekcí není možná, protože jejich projevy jsou necharakteristické. Pravděpodobnost záchytu patogena stoupá s počtem sexuálních partnerů vyšetřovaných osob.
Jedinou prevencí před urogenitálními formami mykoplasmových infekcí je nerizikové sexuální chování.
Zdroj: Heymann DL, editor. Control of communicable diseases manual. 21st edn. Baltimore: United Book Press, 2008. p.769. ISBN: 978-0-87553-323-0.