Aktuality

Zvuk sbíječky se ozývá v prvním patře Oddělení hygieny vody Státního zdravotního ústavu na pražských Vinohradech. Starší bílé kachličky padají jedna po druhé k zemi. Dříve tady bývala přípravna vzorků, od léta tu začne fungovat nová laboratoř pro zjišťování takzvaných věčných chemikálií v pitné vodě.

Syntetické látky známé jako perfluorované a polyfluorované alkylové sloučeniny (PFAS) jsou výjimečné svými vlastnostmi. Odpuzují vodu či olej a nečistoty. Proto jsou široce využívané. Používají se v průmyslu, v mazivech, hasicích pěnách, ale například i u nepřilnavého nádobí, voděodolné kosmetiky či v textilu, jako je softshell. Problémem je, že se nerozkládají. Znečišťují životní prostředí, v organismech se kumulují a působí vážné zdravotní problémy. Je jich přibližně pět tisíc druhů. EU se rozhodla sledovat 20 z nich, u kterých se už prokázala nejvyšší toxicita, v pitné vodě. Česko se na jejich monitoring právě chystá.

Laboratoří, které jsou schopné náročné analýzy provádět, je v Česku jen pár. I Státní zdravotní ústav (SZÚ) kvůli tomu musel nakoupit nové, citlivější zařízení za přibližně 20 milionů korun. „Naše současné vybavení je staré přes dvacet let a pro tyto potřeby zastaralé,“ uvádí Filip Kotal z Oddělení hygieny vody SZÚ a ukazuje přitom místnost, kde ještě pracují dělníci.

Připravovaná laboratoř SZÚ bude sloužit hlavně jako referenční, tedy bude rozhodovat nejasné případy, se kterými se na ni obrátí hygienické stanice. „Když někde v republice nebude mít nějaký orgán jasno o kvalitě pitné vody, obrátí se na nás,“ říká vedoucí Oddělení hygieny vody SZÚ František Kožíšek.

Nejasnosti ale panují již kolem samotné povinnosti monitoringu. Dle ministerstva zdravotnictví by měl probíhat už od letošního roku, provozovatelé vodovodů na to ale mají jiný názor. „Podle nás je u příslušné vyhlášky účinnost až od roku 2026,“ tvrdí Vilém Žák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky. Vyhláška vychází z evropské směrnice z roku 2020, která sledování těchto látek vyžaduje. O tom, kdy se začne skutečně kontrolovat, by mělo ministerstvo rozhodnout ještě tento měsíc.

Zatím není známo, jak velký problém jsou PFAS pro zdroje pitné vody v Česku. Podle Kožíška v tuzemsku dosud došlo jen k jednomu většímu screeningovému monitoringu. „Bylo to v rámci pilotního projektu v roce 2021. Zpracováno bylo celkem 187 vzorků. Vodovodů v Česku je ale kolem čtyř tisíc, takže kontrolovány nebyly ani zdaleka všechny,“ říká Kožíšek. Výsledky tohoto výzkumu podle něj nebyly nijak hrozivé. Vzorky nepřekračovaly limity. Mohou však existovat lokální zdroje, ve kterých bude vyšší hladina kontaminace PFAS teprve zjištěna.

Dlouhodobé působení PFAS může vést k vážným zdravotním problémům. „Například k poškození jater, onemocnění štítné žlázy, obezitě, neplodnosti a rakovině. Řada z nich narušuje nebo může narušovat hormonální a imunitní systém,“ vyjmenovává Jitka Sosnovcová ze SZÚ, kde je vedoucí jedné z národních referenčních laboratoří.

„Analýza těchto látek v pitné vodě je velmi náročná. Tomu odpovídá i cena. Jeden vzorek vyjde na přibližně pět tisíc korun,“ vypočítává Kotal. A dodává, že dosavadní úplný rozbor vody na zhruba 120 látek stojí kolem 15 až 20 tisíc korun. I proto se provozovatelé vodovodů snaží povinnost pravidelných rozborů na PFAS oddálit.