Laboratorní metodiky a vzorkování

Stanovení abiosestonu

Neživé částice, které můžeme pozorovat při mikroskopickém rozboru vody se nazývají abioseston. Tvoří ho pozůstatky těl různých organismů (např. produkty metabolizmu železitých bakterií, prázdné schránky rozsivek, zbytky schránek obrněnek, korýšů, vířníků, hmyzu, pylová a škrobová zrna, zbytky rostlinných pletiv, detritus), částice nebiogenního původu (např. produkty koroze, různé sraženiny, půdní částice) nebo lidské činnosti (např. syntetická vlákna a další mikroplasty).

Pro stanovení abiosestonu ve vodách se v laboratořích ČR používá metoda podle ČSN 75 7713. Tato norma byla v roce 2015 revidována (účinnost od prosince 2015). Změn oproti původnímu textu normy z roku 1998 se týká příspěvek, který jsme připravili pro sborník konference Vodárenská biologie 2016. V příspěvku z roku 2020 je ukázáno, jak se změny promítly do výsledků laboratoří. Problematikou abiosestonu se zabývají rovněž starší příspěvky publikované na konferenci Vodárenská biologie v letech 2007 a 2014.

Publikace, které se týkají revize normy na stanovení abiosestonu

  • Pumann P., Pouzarová T. (2007). Kvantitativní stanovení abiosestonu, Vodárenská biologie 2007: 19-24.
  • Pumann P. (2014). Některé aspekty stanovení abiosestonu pokryvností zorného pole. Sborník konference Vodárenská biologie 2014: 15–20.
  • Pumann P., Říhová Ambrožová J., Fremrová L. (2016). Revidovaná norma ČSN 75 7713 Kvalita vod – Biologický rozbor – Stanovení abiosestonu. Sborník konference Vodárenská biologie 2016: 11–17.
  • Pumann P. (2020). Jak se odrazila revidovaná norma ČSN 75 7713 (2015) ve výsledcích stanovení abiosestonu. Sborník konference Vodárenská biologie 2020: 9–14.
  • Pumann P. Vliv revize ČSN 75 7713 (2015) na výsledky stanovení abiosestonu. VTEI (Vodohospodářské technicko-ekonomické informace), 2021, 63(1): 33-36.