Pitná voda

Dotaz: Dochází zavedením směrných hodnot (viz Příloha č. 1, tab. C) pro nerelevantní pesticidy k nahrazení doporučených limitních hodnot (DLH) nerelevantních pesticidů?

Odpověď SZÚ: Ne, zavedením směrné hodnoty pro některé nerelevantní metabolity do vyhlášky č. 252/2004 Sb. nedošlo k nahrazení doporučených hodnot pro tyto metabolity ze strany MZ (https://www.mzcr.cz/seznam-posouzenych-nerelevantnich-metabolitu-pesticidu-a-jejich-doporucene-limitni-hodnoty-v-pitne-vode/). Zavedení směrných hodnot pro tyto ukazatele bylo reakcí na žádost Hospodářské komory ČR, aby provozovatelům vodovodů/studní odpadla povinnost oznamovat nálezy pod směrnou hodnotou orgánu ochrany veřejného zdraví (OOVZ), dojde tedy v řadě případů ke snížení administrativní zátěže pro provozovatele i OOVZ. Doporučené hodnoty na seznamu MZ jsou odvozeny na základě hodnocení zdravotních rizik a po jejich zezávaznění rozhodnutím OOVZ mají statut nejvyšší mezní hodnoty (nicméně OOVZ se na základě zvážení místní situace mohou od doporučené hodnoty odchýlit jak nahoru, tak dolů).

Dotaz: Jak se má hodnotit (výrok o shodě) překročení směrné hodnoty? Má se považovat překročení směrné hodnoty jako nedodržení požadavku legislativy nebo nemá být toto překročení předmětem výroku o shodě (jako doporučené hodnoty)?

Odpověď SZÚ: Směrná hodnota se do vyhlášky 252/2004 Sb. dostala na základě transpozice směrnice EU 2020/2184. Je definována jako „indikační hodnota iniciující hodnocení a řízení zdravotních rizik“ a povahou se nalézá někde mezi nejvyšší mezní hodnotou a doporučenou hodnotou, nicméně je to hodnota primárně legislativou vyžadována a pokud orgán ochrany veřejného zdraví (OOVZ) nestanoví rozhodnutím (dle § 4 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb.) konkrétnímu provozovateli jiný limit, provozovatel se jím musí řídit. Její překročení je tedy nutné považovat za nedodržení požadavku legislativy a takto ho i na protokole hodnotit.

Dotaz: Jaká limitní hodnota platí pro jednotlivé (nerelevantní) metabolity, když mateřská látka překročí hodnotu 0,1 μg/l?

Odpověď SZÚ: Pokud dojde k překročení (nejvyšší mezní hodnoty) pro mateřskou pesticidní látku 0,1 μg/l, musí být zpracováno hodnocení zdravotních rizik, které by mělo určit nejen (dočasný) mírnější hygienický limit pro mateřskou látku a případné relevantní metabolity, ale i limitní hodnoty pro její nerelevantní metabolity.

Dotaz: Pokud se nestanovuje dichlorbenil a flupikolid, tak se nemůže na protokol uvádět parametr 2,6-dichlorbenzamid s limitní hodnotou 1,5 ug/l? Nebo tuto látku uvádět na protokolu a pouze hodnotit směrnou hodnotu a co nejrychleji zavést stanovení mateřských látek?

Odpověď SZÚ: Pokud se stanovuje jen metabolit (2,6-dichlorbenzamid), ale ne jeho mateřské látky (dichlorbenil a fluopikolid), je nutné na protokolu uvést jen naměřenou hodnotu, ale nelze uvádět směrnou hodnotu (1,5 μg/l), protože ji nelze vyhodnotit. V takovém případě se provozovatel vodovodu/studny ocitá v situaci, kdy ve vodě nalezl látku neupravenou vyhláškou (nemá stanoven limit, resp. nelze ho vyhodnotit) a musí proto její nález oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví (OOVZ), aby rozhodl o limitu. OOVZ si v takovém případě vyžádá stanovení obou mateřských látek. Tento postup platí i pro ostatní nerelevantní metabolity, které byly jako ukazatele se směrnou hodnotou zařazeny do novely vyhlášky č. 252/2004 Sb.: není-li zároveň stanovena mateřská látka, nelze shodu se směrnou hodnotou vyhodnotit.

(Poznámka: ukazatele fluopikolid resp. fluopicolid (CAS 239110-15-7) i dichlorbenil (CAS 1194-65-6) jsou oba běžně stanovovány a jejich výsledky vkládány do IS PiVo.)

Dotaz: Má se uvádět na protokolu suma všech 3 metabolitů dimetachloru s limitní hodnotou 6 μg/l?

Odpověď SZÚ: Pokud máte na mysli nový ukazatel (suma dimethachlorů ESA, OA a CGA), může se uvést, ale nemusí, to je na rozhodnutí laboratoře. Nicméně je nutné na protokole uvést výsledek stanovení všech tří metabolitů dimethachloru jednotlivě, jinak nelze jejich výsledek (ve vztahu ke směrné hodnotě) vyhodnotit. V souvislosti s tímto bude do číselníků IS PiVo v nejbližší době doplněn ukazatel suma dimethachlor ESA, OA a CGA.

Dotaz: V novele vyhlášky se do rozsahu kráceného rozboru (Příloha 5, část 1) dostal nový ukazatel „intestinální enterokoky“, a to bez vysvětlivky, která by upřesňovala jeho stanovení. Znamená to tedy, že je nyní nutné tento ukazatel stanovit v rámci každého kráceného rozboru?

Odpověď SZÚ: Ano, intestinální enterokoky by měly být nyní součástí každého kráceného rozboru. Vedle E. coli jsou jediným (mikrobiologickým) pravým indikátorem fekálního znečištění a poskytují tak důležitou doplňující informaci o případném fekálním znečištění. Naopak ukazatele kráceného rozboru č. 6-9, 12-14 a 18 se stanovují jen v případě, je-li splněna podmínka ve vysvětlivce.

Dotaz: V novele vyhlášky se do rozsahu úplného rozboru (Příloha 5, část 2) dostaly nové ukazatele (bisfenol A, halogenoctové kyseliny, PFAS suma), ale nemají stanovenu limitní hodnotu. Má se přesto jejich stanovení provádět již od roku 2024?

Odpověď SZÚ: Ano, tyto ukazatele je nutné v rámci úplného rozboru začít stanovovat již od roku 2024 (s přihlédnutím k podmínkám stanoveným ve vysvětlivkách). Limitní hodnoty tyto ukazatele v Příloze 1, části B stanoveny mají, ale jejich platnost je odložena do 12. 1. 2026. Nejpozději k tomuto datu tedy bude muset provozovatel vodovodu/studny tyto limity plnit. Aby však věděl, jaké hodnoty se mu ve vodě vyskytují a zda je nutné přijmout ke splnění limitu nějaké opatření, musí začít tyto ukazatele monitorovat s předstihem. V případě, že by byla nalezena hodnota převyšující budoucí limitní hodnotu, která by akutním způsobem ohrožovala lidské zdraví, přijme orgán ochrany veřejného zdraví (OOVZ) příslušné opatření. Všechny zmíněné nové ukazatele již byly zařazeny do číselníků IS PiVo, takže nic nebrání zasílání jejich výsledků do databáze.

Nicméně ministerstvo zdravotnictví vydalo dne 21.2.2024 stanovisko k otázce stanovení těchto tří nových ukazatelů v rámci úplného rozboru od 4. ledna 2024. Ve stanovisku připouští finanční náročnost jejich stanovení, a proto uvádí, že je v letech 2024-2025 lze stanovovat se sníženou četností, která je ve stanovisku přesně definována. Stanovisko je dostupné na: https://www.mzcr.cz/stanovisko-ministerstva-zdravotnictvi-k-otazce-stanovovani-bisfenolu-a-halogenoctovych-kyselin-a-latek-pfas-v-pitnych-vodach-v-ramci-uplneho-rozboru-od-4-1-2024/ (doplněno 29. 2. 2023)

Dotaz: V příloze 6 vyhlášky, části B, jsou uvedeny požadavky na metody stanovení chemických ukazatelů. Pro ukazatel PFAS suma je tam uveden požadavek na mez stanovitelnosti ≤ 30 (% limitní hodnoty). Znamená to, že pro každou z 20 látek, které tvoří ukazatel PFAS suma, platí mez stanovitelnosti ≤ 30 ng/l (30 % z limitu 100 ng/l)?

Odpověď SZÚ: Nikoliv. Požadavek ≤ 30 ng/l platí pro sumu 20 PFAS. Protože ale mez stanovitelnosti (MS) nemůže být stanovena pro sumu látek, ale jen pro jednu každou konkrétní analyzovanou látku, znamená to, že pro každou z 20 látek (jsou uvedeny ve vysvětlivce 30 v příloze 1) platí MS cca či průměrně ve výši 1,5 ng/l (20 x 1,5 = 30). Čili součet reálně dosažených MS všech 20 látek PFAS v konkrétní laboratoři nesmí přesáhnout 30 ng/l. Požadavek MS cca ve výši 1,5 ng/l přibližně odpovídá i ve vyhlášce uvedenému požadavku na MS sumy čtyř vybraných látek PFAS (PFOA, PFNA, PFHxS a PFOS) se směrnou hodnotou 10 ng/l. V příloze 9 je u tohoto ukazatele uvedena poznámka, že požadavek na MS ve výši 20 % limitní hodnoty, což je 2 ng/l, platí pro každou jednotlivou látku. Podle informací zveřejněných na jednání organizovaném Evropskou komisí (meeting on Technical Guidelines regarding methods for monitoring PFAS under the recast DWD, 31 January 2024) se za dobrou evropskou praxi („best practice“) považuje dosažení MS na úrovni 0,1 ng/l.

Dotaz: V rámci přípravy nové laboratoře pro sledování kvality vody jsem narazil na mě nejasný systém, jak porovnávat výsledky analýz s limitní hodnotou. Chtěl bych Vás tímto požádat o odbornou radu. Existuje nějaký právní předpis, na který se mohu odkazovat, když budu zákazníkovi tvrdit, že pro porovnání výsledku analýzy s limitní hodnotou uvedenou v příslušné vyhlášce neberu v úvahu nejistotu stanovení? Vím, že je to běžný postup. Jde mi jen o to, zda je to někde pevně dané, nebo je to „jen“ zvyklost o které musí být zákazník informován?

Odpověď SZÚ: Tuto problematiku řeší vyhláška č. 252/2004 Sb. v příloze č. 6, část B, kde je nad tabulkou s požadavky na meze stanovitelnosti a nejistoty měření uvedena věta: Nejistota měření uvedená v následující tabulce nesmí být používána jako dodatečná tolerance, pokud jde o hodnocení shody naměřené hodnoty s limitní hodnotou ukazatele stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

Dotaz: Obdrželi jsme níže uvedený dotaz od společnosti xxxxx, která přebírá vodu od yyyyy, provozující úpravnu vody na povrchovém zdroji: „Tápeme nad tím, zda máme stanovovat Clostridium perfringens v úplném rozboru, pokud vodu přejímáme od yyyyy. Dle vyhlášky se mají Clostridia dělat v úplném rozboru na úpravně a u malých zdrojů (pokud se nemusí dělat souvztažný vzorek) přímo u spotřebitele.“ Myslíme si, že pokud jsou vzorky od yyyyy před předáním vyhovující, že nemusí tento ukazatel v úplném rozboru stanovovat, ale chceme se raději ujistit, že si to myslíme správně.

Odpověď: Hlavní účel zařazení Clostridium perfringens (C.P.) mezi ukazatele pitné vody je ověření funkce úpravy vody, jak je schopná odstranit/inaktivovat rezistentní formy mikroorganismů. C.P. není  bakterie, která by se během cesty potrubím od úpravny ke spotřebiteli mohla někde pomnožit (je to výživově náročný anaerob) a kterou by proto bylo potřeba vedle výstupu z úpravny sledovat ještě někde v síti. Samozřejmě teoreticky může k nějaké vnější kontaminaci v distribuční síti dojít (vzdušnou cestou do vodojemů nebo průsakem do prasklého potrubí při poklesu tlaku), ale na to by při kontrole kvality přišlo především díky koliformům, ne díky C.P. Takže pokud si tento ukazatel sleduje výrobce vody, tedy provozovatel úpravny vody, nemusí ho již v navazující distribuční síti sledovat provozovatel té sítě.

Dotaz: Pokud provozovatel ubytovacího zařízení s kapacitou nad 50 osob předloží v současné době nový provozní řád ubytovacího zařízení (nové zařízení, změna provozovatele) podle § 21a zák. č. 258/2000 Sb., vztahuje se na něj již povinnost mít jeho součástí  posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky dle § 3d nebo i pro něj platí tato povinnost až k termínu do 30. června 2028? Jsou na to rozdílné názory.

Odpověď: I pro tohoto provozovatele platí termín 2028. Předpokládáme, že při novém zařízení nebo změně provozovatele je potřeba předložit a schválit PŘ relativně rychle. Bylo by škoda, kdyby kvůli tomu bylo posouzení rizik odbyto. U nového objektu je navíc užitečné dělat posouzení rizik na legionely až po nějaké době provozu. Na druhou stranu, je velmi vhodné při přebírání/schvalování provozního řádu provozovatele upozornit, že zde má tuto povinnost a že by to neměl nechávat až na poslední rok…

Dotaz: Vodovody jsou zásobeny z velké části podzemními zdroji (vrty) a mělkými studnami. Jedná se o malé vodovody do 5000-ti tisíc zásobených obyvatel, z velké části provozované obcemi. V současné době jsou zpracovávány provozní řády  s náležitostmi dle §3c zákona č. 258/2000Sb. Zpracovatelé provozního řádu řeší mj. i požadavek na stanovení PFAS(viz pozn 19  přílohy č. 5, části 2 ÚPLNÝ rozbor). Jeden ze zpracovatelů doložil výsledky stanovení ČHMÚ: Máme k dispozici výsledky monitoringu ČHMÚ v oblasti podzemních vod, nikoliv však vodárensky využívaných zdrojů. Dle monitoringu se v 29 objektech sledovaných ČHMÚ, v   okruhu 50 km  od zdrojů  vody dotazovaného vodovodu  nenachází Perfluoroktansulfonan (PFOS) ani Perfluorooktanová kyselina (PFOA).

Dotazy jsou následující:

1. Je možno výše uvedený údaj použít jako argument pro nepravděpodobnost výskytu PFAS v dané oblasti?
2. Je nám známo že vyhláška předepisuje ukazatel PFAS jako sumu 20-ti polyfluorovaných látek. Je možno 2 výše uvedené látky považovat za něco jako indikátory znečištění PFAS?
3. Nakolik je relevantní požadavek na stanování těchto látek v podzemních zdrojích v lese či ve vodárenských nádržích mimo průmyslové aglomerace?

Odpověď: Obecně k využití dat z ČHMÚ u podzemních zdrojů (jako doklad, že daná látka absentuje v určitém zdroji surové vody a proto není nutné provádět monitorování pitné vody): pokud není do monitorovací sítě ČHMÚ zařazen přímo daný vodárenský zdroj, ale jiný zdroj či zdroje v okolí, měl by provozovatel vodovodu doložit, že se jedná o stejnou zvodeň (nejlépe nějakým vyjádřením hydrogeologa).

I když můžeme látky PFOA/PFAS považovat za určitý indikátor výskytu ostatních PFAS, rozhodně ho nelze nahradit a na základě nepřítomnosti PFOA+PFAS usuzovat, že se ve zdroji nevyskytuje dalších 18 látek ze sumy PFAS.

I když můžeme usuzovat, že riziko výskytu látek PFAS v takových zdrojích je nízké, za relevantní bychom požadavek na stanovení těchto látek v současné době považovat měli. V poslední době se ozývají v Evropě kritické hlasy, že se nelze zcela spolehnout na environmentální posouzení rizik, pokud se jedná o výskyt PFAS v pitné vodě, ale že pro získání jistoty bude nezbytné provést opravdu rozbor vody z daného zdroje či upravené vody. Smyslem požadavku na stanovení těchto látek (ve všech pitných vodách, vyrobených z povrchových i podzemních zdrojů) je získat spolehlivý přehled o jejich výskytu v pitné vodě. Důvodem je toxicita některých PFAS, jejich velké rozšíření a perzistence a obavy odborníků i veřejnosti. MZ právě vydalo stanovisko, jak přistupovat ke stanovení PFAS a BFA v rámci úplných rozborů v letech 2024 a 2025 (rozbory z pitné vody se budou muset udělat, ale ta četnost pro většinu provozovatelů bude nižší než počet předepsaných úplných rozborů).

Když zjistíme, že ta situace je převážně vyhovující, můžeme upravit legislativu a slevit z požadavku (četnosti) monitorování. Nicméně už podle současných pravidel (§ 4. odst. 3, písm. b), bude-li mít provozovatel vyhovující výsledky za 3 roky, si může požádat o snížení četnosti rozborů daného ukazatele nebo ho ze sledování vyřadit. Do té řady výsledků by se měly počítat či uznávat i výsledky PFAS ze surové vody, kterou musí provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu monitorovat podle vyhlášky č. 428/2001 Sb.

Související poznámka: bude-li si provozovatel stěžovat, že stanovení nových ukazatelů (PFAS, BPA, HAA) je finančně náročné – což opravdu je – lze mu namítnout, že jich dávno mohl na základě posouzení rizik a stávajících výsledků požádat o nižší četnost sledování pro řadu chemických ukazatelů a tím potřebné peníze nebo jejich podstatnou část ušetřit.

Dotaz: Chceme prokonzultovat následující záležitost ohledně nové povinnosti analyzovat ve vodě bisfenol A, halogenoctové kyseliny, PFAS suma. Zaznamenali jsme dotaz z jedné laboratoře, zda by bylo možné, ohledně nových ukazatelů spolupracovat s Českým hydrometeorologickým ústavem, který monitoruje v podzemních vodách výskyt bisfenol A, PFOS a PFOA. Další PFAS začnou monitorovat letos. Bylo by možné použít jejich výsledky s tím, že když by se v území dané ukazatele nevyskytovaly, tak by jednotliví provozovatelé vodovodů v tom území už nemuseli rozbory provádět?

Odpověď: Data od ČHMÚ provozovateli nic neřeknou o výskytu HAA, které vznikají až při úpravě vody, takže tam je ten dotaz úplně mimo. V případě BPA a PFOA/PFOS, viz odpověď výše. MZ právě vydalo stanovisko, jak přistupovat ke stanovení PFAS a BFA v rámci úplných rozborů v letech 2024 a 2025 (rozbory z pitné vody se budou muset udělat, ale ta četnost pro většinu provozovatelů bude nižší než počet předepsaných úplných rozborů): https://www.mzcr.cz/stanovisko-ministerstva-zdravotnictvi-k-otazce-stanovovani-bisfenolu-a-halogenoctovych-kyselin-a-latek-pfas-v-pitnych-vodach-v-ramci-uplneho-rozboru-od-4-1-2024/

Dotaz: Jak hodnotit předložení validace dezinfekce, obsažené v posouzení rizik. Často se v dokumentaci posouzení rizik objevuje text „Zajištění nezávadnosti dodávané vody je zajištěno ve vodojemu dávkováním chlornanu sodného, který je běžným dezinfekčním činidlem, které je standardně používáno pro zabezpečení pitné vody. Ověření účinnosti dezinfekce probíhá pravidelně odebranými rozbory vody.“ Lze to považovat pro OOVZ za dostačující validaci?   

Odpověď: Takový popis nelze považovat za validaci (účinnosti) dezinfekce. SZÚ připraví k validaci pro provozovatele nějakou metodiku, ale až v horizontu několika let. Do té doby doporučujeme validaci v rámci posouzení a řízení rizik nevyžadovat nebo ji nechat na „odborném posouzení provozovatele“.

Princip validace má být následující:

1. musí být dlouhodobě sledována mikrobiologická kvalita surové vody (je nebo není pod vlivem vody povrchové?)
2. pokud je pod vlivem vody povrchové, musí být buď aplikována kontinuální spolehlivá dezinfekce nebo (u podzemních vod, kde lze vliv povrchové vody včas zachytit nějakým online monitorováním) zdroj včas odstaven
3. kontinuální dezinfekce musí být dostatečně účinná (co do zvoleného způsobu dezinfekce a odpovídajícího CT faktoru), aby dokázala s definovanou účinností odstranit referenční patogeny ze skupiny bakterií, virů a prvoků
4. požadavek na účinnost musí být deklarován jednotně v rámci ČR (definováním přijatelné míry rizika nákazy).

Dotazy k výjimkám:

1. Jak postupovat nebo vysvětlit případ podané žádosti o prodloužení vydaného povolení o určení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., které bylo platné ke dni 12. ledna 2023, kdy se bude jednat o první prodloužení a nápravná opatření si vyžadují delší časové období, ale zároveň se nejedná o případ dle ustanovení § 3a odst. 1 zde uvedené případy pod body a) a b) k možnému prodloužení daného povolení?

Odpověď: Pokud není splněna alespoň jedna z podmínek písmen a) nebo b), prodloužení vydat nelze.

2. Jde tedy zároveň i o vysvětlení a možnosti uplatnění textu v ust. § 3a odst. 1 pod bodem c) zákona č. 258/2000 Sb. „v mimořádných případech ….“. Přitom se nejedná o případ nového zdroje vyžadující úpravu ani o nově zjištěný zdroj znečištění, pouze provozovatel neobdržel dotace (nestihl vyřídit včas) nebo se nepodařilo vyřídit vleklé stavební povolení na stavbu nového vrtu z důvodů odvolání vlastníků pozemků apod. 

Odpověď: Podle směrnice 2020/2184 se pod bodem c) rozumí „nepředvídatelná a výjimečná situace ve stávající části povodí pro odběr vody určené k lidské spotřebě“. Zákon č. 258/2000 Sb. to uvádí, možná ne zcela přesně, jako „nepředvídatelnou a výjimečnou situaci při odběru vody ze stávajícího zdroje, včetně mimořádného dopadu přírodních vlivů…“. Nicméně oba popisy naznačují, že důvodem musí být nějaká přírodní událost (povodeň, mimořádné sucho, rozsáhlý požár krajiny, tornádo, zemětřesení…), která by poškodila/znečistila/znehodnotila zdroj vody nebo zásadně poničila úpravnu vody. Každopádně nelze pod podmínku c) zahrnovat záležitosti finanční (nepodařilo se sehnat dotaci), administrativní (nepodařilo se včas sehnat všechna povolení) nebo provozní (byla zanedbána údržba úpravny).

3. Vztahuje se na tento případ přechodné ustanovení pod bodem 1. a jde o „formální“ prodloužení o max. 3 roky? Anebo nelze prodloužit vydané povolení bez splnění podmínek daných pro mimořádné případy, kde se uvádí podmínka nového zdroje vyžadující úpravu nebo nového znečištění? 

Odpověď: Viz výše. Povolení nelze prodloužit, není-li splněna jedna z podmínek (a,b) podle stávajícího znění zákona.

Zpracoval Státní zdravotní ústav – Národní referenční centrum pro pitnou vodu ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR

Praha, 29. 2. 2024