Pitná voda

Odpovědi na dotazy k novele vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody (po novele vyhláškou č. 371/2023 Sb.)

Dotaz: Dochází zavedením směrných hodnot (viz Příloha č. 1, tab. C) pro nerelevantní pesticidy k nahrazení doporučených limitních hodnot (DLH) nerelevantních pesticidů?

Odpověď SZÚ: Ne, zavedením směrné hodnoty pro některé nerelevantní metabolity do vyhlášky č. 252/2004 Sb. nedošlo k nahrazení doporučených hodnot pro tyto metabolity ze strany MZ (https://www.mzcr.cz/seznam-posouzenych-nerelevantnich-metabolitu-pesticidu-a-jejich-doporucene-limitni-hodnoty-v-pitne-vode/). Zavedení směrných hodnot pro tyto ukazatele bylo reakcí na žádost Hospodářské komory ČR, aby provozovatelům vodovodů/studní odpadla povinnost oznamovat nálezy pod směrnou hodnotou orgánu ochrany veřejného zdraví (OOVZ), dojde tedy v řadě případů ke snížení administrativní zátěže pro provozovatele i OOVZ. Doporučené hodnoty na seznamu MZ jsou odvozeny na základě hodnocení zdravotních rizik a po jejich zezávaznění rozhodnutím OOVZ mají statut nejvyšší mezní hodnoty (nicméně OOVZ se na základě zvážení místní situace mohou od doporučené hodnoty odchýlit jak nahoru, tak dolů).

 

Dotaz: Jak se má hodnotit (výrok o shodě) překročení směrné hodnoty? Má se považovat překročení směrné hodnoty jako nedodržení požadavku legislativy nebo nemá být toto překročení předmětem výroku o shodě (jako doporučené hodnoty)?

Odpověď SZÚ: Směrná hodnota se do vyhlášky 252/2004 Sb. dostala na základě transpozice směrnice EU 2020/2184. Je definována jako „indikační hodnota iniciující hodnocení a řízení zdravotních rizik“ a povahou se nalézá někde mezi nejvyšší mezní hodnotou a doporučenou hodnotou, nicméně je to hodnota primárně legislativou vyžadována a pokud orgán ochrany veřejného zdraví (OOVZ) nestanoví rozhodnutím (dle § 4 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb.) konkrétnímu provozovateli jiný limit, provozovatel se jím musí řídit. Její překročení je tedy nutné považovat za nedodržení požadavku legislativy a takto ho i na protokole hodnotit.

 

Dotaz: Jaká limitní hodnota platí pro jednotlivé (nerelevantní) metabolity, když mateřská látka překročí hodnotu 0,1 μg/l?

Odpověď SZÚ: Pokud dojde k překročení (nejvyšší mezní hodnoty) pro mateřskou pesticidní látku 0,1 μg/l, musí být zpracováno hodnocení zdravotních rizik, které by mělo určit nejen (dočasný) mírnější hygienický limit pro mateřskou látku a případné relevantní metabolity, ale i limitní hodnoty pro její nerelevantní metabolity.

 

Dotaz: Pokud se nestanovuje dichlorbenil a flupikolid, tak se nemůže na protokol uvádět parametr 2,6-dichlorbenzamid s limitní hodnotou 1,5 ug/l? Nebo tuto látku uvádět na protokolu a pouze hodnotit směrnou hodnotu a co nejrychleji zavést stanovení mateřských látek?

Odpověď SZÚ: Pokud se stanovuje jen metabolit (2,6-dichlorbenzamid), ale ne jeho mateřské látky (dichlorbenil a fluopikolid), je nutné na protokolu uvést jen naměřenou hodnotu, ale nelze uvádět směrnou hodnotu (1,5 μg/l), protože ji nelze vyhodnotit. V takovém případě se provozovatel vodovodu/studny ocitá v situaci, kdy ve vodě nalezl látku neupravenou vyhláškou (nemá stanoven limit, resp. nelze ho vyhodnotit) a musí proto její nález oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví (OOVZ), aby rozhodl o limitu. OOVZ si v takovém případě vyžádá stanovení obou mateřských látek. Tento postup platí i pro ostatní nerelevantní metabolity, které byly jako ukazatele se směrnou hodnotou zařazeny do novely vyhlášky č. 252/2004 Sb.: není-li zároveň stanovena mateřská látka, nelze shodu se směrnou hodnotou vyhodnotit.

(Poznámka: ukazatele fluopikolid resp. fluopicolid (CAS 239110-15-7) i dichlorbenil (CAS 1194-65-6) jsou oba běžně stanovovány a jejich výsledky vkládány do IS PiVo.)

 

Dotaz: Má se uvádět na protokolu suma všech 3 metabolitů dimetachloru s limitní hodnotou 6 μg/l?

Odpověď SZÚ: Pokud máte na mysli nový ukazatel (suma dimethachlorů ESA, OA a CGA), může se uvést, ale nemusí, to je na rozhodnutí laboratoře. Nicméně je nutné na protokole uvést výsledek stanovení všech tří metabolitů dimethachloru jednotlivě, jinak nelze jejich výsledek (ve vztahu ke směrné hodnotě) vyhodnotit. V souvislosti s tímto bude do číselníků IS PiVo v nejbližší době doplněn ukazatel suma dimethachlor ESA, OA a CGA.

 

Dotaz: V novele vyhlášky se do rozsahu kráceného rozboru (Příloha 5, část 1) dostal nový ukazatel „intestinální enterokoky“, a to bez vysvětlivky, která by upřesňovala jeho stanovení. Znamená to tedy, že je nyní nutné tento ukazatel stanovit v rámci každého kráceného rozboru?

Odpověď SZÚ: Ano, intestinální enterokoky by měly být nyní součástí každého kráceného rozboru. Vedle E. coli jsou jediným (mikrobiologickým) pravým indikátorem fekálního znečištění a poskytují tak důležitou doplňující informaci o případném fekálním znečištění. Naopak ukazatele kráceného rozboru č. 6-9, 12-14 a 18 se stanovují jen v případě, je-li splněna podmínka ve vysvětlivce.

 

Dotaz: V novele vyhlášky se do rozsahu úplného rozboru (Příloha 5, část 2) dostaly nové ukazatele (bisfenol A, halogenoctové kyseliny, PFAS suma), ale nemají stanovenu limitní hodnotu. Má se přesto jejich stanovení provádět již od roku 2024?

Odpověď SZÚ: Ano, tyto ukazatele je nutné v rámci úplného rozboru začít stanovovat již od roku 2024 (s přihlédnutím k podmínkám stanoveným ve vysvětlivkách). Limitní hodnoty tyto ukazatele v Příloze 1, části B stanoveny mají, ale jejich platnost je odložena do 12. 1. 2026. Nejpozději k tomuto datu tedy bude muset provozovatel vodovodu/studny tyto limity plnit. Aby však věděl, jaké hodnoty se mu ve vodě vyskytují a zda je nutné přijmout ke splnění limitu nějaké opatření, musí začít tyto ukazatele monitorovat s předstihem. V případě, že by byla nalezena hodnota převyšující budoucí limitní hodnotu, která by akutním způsobem ohrožovala lidské zdraví, přijme orgán ochrany veřejného zdraví (OOVZ) příslušné opatření. Všechny zmíněné nové ukazatele již byly zařazeny do číselníků IS PiVo, takže nic nebrání zasílání jejich výsledků do databáze.

 

Dotaz: V příloze 6 vyhlášky, části B, jsou uvedeny požadavky na metody stanovení chemických ukazatelů. Pro ukazatel PFAS suma je tam uveden požadavek na mez stanovitelnosti ≤ 30 (% limitní hodnoty). Znamená to, že pro každou z 20 látek, které tvoří ukazatel PFAS suma, platí mez stanovitelnosti ≤ 30 ng/l (30 % z limitu 100 ng/l)?

Odpověď SZÚ: Nikoliv. Požadavek ≤ 30 ng/l platí pro sumu 20 PFAS. Protože ale mez stanovitelnosti (MS) nemůže být stanovena pro sumu látek, ale jen pro jednu každou konkrétní analyzovanou látku, znamená to, že pro každou z 20 látek (jsou uvedeny ve vysvětlivce 30 v příloze 1) platí MS cca či průměrně ve výši 1,5 ng/l (20 x 1,5 = 30). Čili součet reálně dosažených MS všech 20 látek PFAS v konkrétní laboratoři nesmí přesáhnout 30 ng/l. Požadavek MS cca ve výši 1,5 ng/l přibližně odpovídá i ve vyhlášce uvedenému požadavku na MS sumy čtyř vybraných látek PFAS (PFOA, PFNA, PFHxS a PFOS) se směrnou hodnotou 10 ng/l. V příloze 9 je u tohoto ukazatele uvedena poznámka, že požadavek na MS ve výši 20 % limitní hodnoty, což je 2 ng/l, platí pro každou jednotlivou látku. Podle informací zveřejněných na jednání organizovaném Evropskou komisí (meeting on Technical Guidelines regarding methods for monitoring PFAS under the recast DWD, 31 January 2024) se za dobrou evropskou praxi („best practice“) považuje dosažení MS na úrovni 0,1 ng/l.

 

Zpracoval Státní zdravotní ústav – Národní referenční centrum pro pitnou vodu ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR

Praha, 7. 2. 2024